Loading ...Dnes je prvního září. Studentíci si vesele cupitají do školy a těší se, jak se budou dalších 10 měsíců hezky učit. Já na školu nejdu, ujel mi bus na přijímačky (toto není vtip). Zjistil jsem, že když nezískám potvrzení o studiu, tak budu muset platit vyšší zálohy na zdravotní a sociálně. Kromě toho stále bydlím s rodiči, kterým budu muset platit za bydlení a jídlo. No a taky chtějí, abych někde makal. Ale i tak, prostě nebyla jiná možnost a tak jsem si začal hledat práci.
Něco jsem objevil a domluvil jsem si pohovor dneska na půl desátou v Brně. Večer jsem začínal být nervózní a bál jsem se, že zaspím (jako vždy při něčem důležitém) a ráno jsem se klasicky probudil o hodinu dřív sám od sebe (jako vždy při něčem důležitém). Očekával jsem nějaký ukrutný pohovor se starým ředitelem, který se mě bude snažit dostat otázkami – Proč zrovna vás by jsme měli vybrat?
Naštěstí se mi zlepšila nálada, když jsem v autobuse potkal bývalou spolužačku a trochu pokecal. Na pohovor jsem pak přicházel s dobrou náladou a slabým kašlem. Vyplnil jsem dotazník a za chvíli přišel ředitel, se kterým jsem měl mít pohovor. Byl to borec max. 30 roků, úplně v pohodě. Představil firmu, kterou vedl, řekl něco málo o tom, co dělají (zatím nemám vůbec tušení, co bych měl vlastně dělat) a pak se trochu ptal na to, co jsem dělal v minulosti.
Čekal jsem, že ho třeba bude zajímat jakou mám školu, jaký umím jazyky, jestli mám řidičák…Na maturitu se narazilo jen při tom, když se měl ptal, co jsem dělal do teď. Zajímala ho hlavně praxe, jestli jsem někde dělal. Jo dělal, v jedné dřevozpracující firmě, ale zkušenosti co jsem tam nasbíral jsou v tomto případě na 95,64% nepoužitelné 
Pak jsem teprve vytasil své eso – podnikání.
- To, v čem snad nikdo ze známých nepodporoval.
- To, o čem každej říkal – Semínka! Dneska je krize, to nikdo kupovat nebude, dělej radši něco jinýho.
- To, čemu jsem neměl dávat přednost před tou kurva veledůležitou školou.
To jediný pana ředitele zajímalo a zaujalo. Tak jsem mu pověděl, co dělám, jak prodávám semínka a dovážím je z Anglie a tak. Nebýt toho, tak tam vlastně nemám co říct.
A o tom má celý článek být. Podnikejte pokud vás to baví. Dělejte co vás baví. Nenechejte si do toho od jiných kecat, i kdyby to byli vaši rodiče, vaši nejlepší přátelé, vaše přítelkyně. Pokud cítíte, že to má být tak jak chcete, pusťte se do toho.
A taky kašlete na školu. Jde tam jen o ten závěrečnej papír, nevím jak na výšce, ale maturitu nějak uhraje skoro každej. Ve škole /pokud nemá odborné zaměření/ praxi nezískáte. Hlavně se tam učí blbosti, který nevyužijete jinde než na výšce. Půlku věcí, co jsem uměl před maturitou teď neumím a nevadí mi to. Dokážu vydělávat i bez nich.
Pokud si někdo myslí, že po maturitě bude vhodný na nějakou dobrou pozici, tak to teda nevím. Když jsem vyšel ze školy, měl jsem hlavu plnou dramatu z první poloviny 20. století, předválečné situace v Evropě, plnou Lcd monitorů ale nikde nic co by se hodilo, do kterékoliv práce. Člověk žije 4 (nebo dokonce 
let uzavřený v takové zláštní skupině (asi o 30 lidech), která každým rokem víc a víc připomíná nějaký ústav pro duševně choré. Učitelé nemají přehled, co se děje mimo tento ústav. A tito lidé, vás připravují do pracovních pozic. To je ale sranda.
Tento článek byl napsán ve velké euforii. Při psaní nebyli využívány žádné legální či nelegální drogy. Článek nestojí na pravdivých faktech, je to pouze výmysl autora.
Už zase dělám nový shop. Tentokrát jde o takový mutant mezi přeposíláním a skladem. Funguje to tak, že čekám na objednávku zákazníka. Poté objednám v dodavatelském e-shopu, on to pošle mě a já pak expresní službou zákazníkovi. Ze začátku to vypadá docela jednoduše, ale v praxi se to začne komplikovat a to ještě, když je dodavatelský shop ze zahraničí.
Délka dodání. To je první a asi největší problém. Dodací dobu zatím testuji, ale předpokládám, že to nebude víc než 4-5 pracovních dnů. Dopravce dokonce funguje i v sobotu, to se hodí. Celková doba dodání tak bude asi týden, protože expresní služba Pošty dodá balíček do druhého dne. Sice stojí víc, ale tady se to vyplatí
Cena poštovného. Tohle bude problém aspoň ze začátku, protože poštovné je docela vysoké (skoro 500kč) a tak je často vyšší, než hodnota samotného produktu. Problém je to, že i když zákazník objedná zboží za 200kč, budu to muset objednat samostatně, protože nemůžu čekat, až přijde další objednávka, se kterou bych to spojil. Naštěstí jsem to vymyslel tak, že na poštovné doplácet nebudu a při větším množství objednávek se mi bude dokonce vracet.
Platby do zahraničí. Bohužel dodavatelský e-shop nepodporuje Cash on delivery (dobírku) a tak musím platit za zboží předem. Mě nejvíc vyhovuje platba z Paypalu, který jsem musel zase oživit. Ale pořád je zde problém, že musím poslat peníze z účtu na Paypal a to trvá 3 dny. Teprve potom můžu zaplatit. Mohl bych mít samozřejmě na Paypalu nějaké peníze, ale teď jich nemám tolik, aby mi tam mohli jen tak ležet a čekat. Taky bude v budoucnu těžší odhadnout kolik peněz na Paypal poslat. Je možná že během prvních pár dnů bude tolik objednávek, že se mi celý kredit vyčerpá, budu muset doplňovat a tak mi tam budou viset velké částky, na které budu čekat.
Reklamace. Nad těmi ještě raději ani nepřemýšlím. Zatím to plánuju tak, že to co se vrátí, nebo mi nějakým způsobem zůstane doma dám na Aukro a do inzerátů. Pokud by se reklamace nějak víc objevovali, asi bych se dohodnul s dodavatelským shopem, vypadá, že by v tomto směru mohli být příjemní
DPH a clo. Heh, tak jak je to s DPH vlastně ani nevím, měl bych se na to mrknout. Naštěstí objednávám z shopu, který je v EU, takže tam nebudou takový problémy jako v USA (clo a dph u objednávek jejichž hodnota je vyšší než 150 euro). Už jsem jednou objednával z Velké Británie a nikdo po mě nic nechtěl, ale radši si to zjistím. Clo doufám v EU není, pokud se mýlím, opravte mě prosím.
Závěr. Dovážet ze zahraničí je možná trošku problematický (zvlášť pokud neumíte jazyk), ale vyvažuje se to zase nízkými cenami a větším a lepším sortimentem. Teprve v tom začínám, takže vám toho zas tak moc neřeknu. Uvidíme, jak na to budu po pár měsících.
Dneska to bude takový odlehčující článek ze života, ale i tak by mohl být přínosný. Odpoledne kolem třetí hodiny jsem jel do nedalekého města (cca 20tis. obyvatel) obnovit si pozastavenou živnost. Měl jsem hodně času, zpáteční autobus mi jel docela za dlouho a tak jsem ještě neměl vymyšlené, co budu ten volný čas dělat. Řešení se ukázalo, když jsem kráčel ulicí směrem k tamnímu náměstí. Před sebou jsem si všiml slečny, tak 21-25 let staré, která se na mě zaměřila. Neviděl jsem u ní žádný dotazník, žádné formuláře a tak jsem netušil, že něco propaguje, než jsem k ní přišel.
Hned mě oslovila, nevzpomínám si přesně jak, ale vím, že to rozhodně nebyla otázka jakou často slýchávám v podobných situacích: „Dobrý den, chtěla bych vám představit/nabídnout náš produkt/služby, máte chvíli čas?“
Otázce s časem se vyhnula, nezdržovala hned se pustila do prezentace. Dělá reklamu pro firmu Flagrance, která přináší na trh novou kolekci vůní a ona má za úkol tuto značku propagovat.
Ze začátku rozhovoru prezentovala, o co vlastně jde a snažila se navodit profesionální atmosféru, a ujistit zákazníka, že zastupuje firmu, nabízející kvalitní produkty. Poté se zaměřila konkrétně na produkt a předvedla jeho hodnotu. V průběhu rozhovoru se mě snažila zapojit otázkami, zda o tom vím (nevím, TV nesleduju a ani reklamu s prsatou blondýnou neznám). Tak z rozhovoru udělala dialog, i když mluvila hlavně ona. Poté, co předvedla hodnotu produktu, se pustila do samotného „nucení“. Začalo to tím, že mi nabídla dva parfémy úplně zdarma! (úžasné), s tím, že to ale nemůžou dávat zadarmo a tak si musím třetí produkt koupit (cena 800). Každý parfém měl cenu asi 1000kč. Jenže jsem se ještě musel zúčastnit super soutěže a tipovat, jak dlouho je firma Fragrance na našem trhu. Když jsem odpověděl 2x špatně, pomohla mi tak, že nešlo neuhádnout správnou odpověď. Super vyhrál jsem! Poté jsem tedy mohl získat to balení 3 parfémů pouze za cenu 800kč. V průběhu rozhovoru se ze mě snažila udělat jedinečného zákazníka – říkala, že za den má vybrat 20 sympaťáků a vybrala zrovna mě (no nedivím se ). Samozřejmě to byla další část její strategie a účinná.
Pak ale zjistila, že těch 800kč nemám a tak jsem začal trochu já. Upozornil jsem ji na nějaké chyby, které jsem během rozhovoru zaznamenal, pokecal o té její práci atd. Pak když už konverzace vázla a chystal jsem se k odchodu se nakonec rozhodla a řekla, že když jsem takový sympaťák, nechá mi ten nejdražší pánský parfém jen za 200kč, ale nesmím to na ni říct. Dala mi parfém do ruky a já zbaven smyslů jsem jí těch 200kč poslušně odevzdal, skoro jakoby to byla má povinnost.
Po nějaké době se mi to rozleželo v hlavě a já si uvědomil, že jsem ten parfém vůbec nechtěl a že se by se mi ty peníze hodily na jiné věci. Naštěstí nevoní tak špatně, tak ho využiju…
- (3) Comments
- Tags: reklama
Kategorie
- Affiliate a dropshipping (7)
- Blogování (6)
- Domény (4)
- E-shop (15)
- Nezařazené (35)
- Weby a jejich developing (13)
- Poděs: S tím zaspáváním to máme stejně :-D Jinak souhlasím s článkem. Taky mě škola nikdy nebral [...]
- admin: Jakub: Kdyby tady šlo dát ke komentářům Líbí se mi, tak bych to udělal ;) eMan: Jo už ji m [...]
- Jakub Musil: Naprosto souhlasím. Po maturitě jsem šel na výšku. Vydržel jsem tam měsíc. Studium českých [...]
- eMan: A tu práci jsi už sehnal? [...]
- admin: Díky, jsem rád, že aspoň někdo se mnou souhlasí ;) [...]
Partneři
